Greg Bear
Darwinovo radio
Literatúra pre dospelých
scifi
Jazyk:český
608 strán
Nakladateľ : Triton
Rok vydania : 2003
V knižnici od : 5.10.2023
Výpožičiek : 0
Stav :
Výška/šírka : 16.5x11.0 cm
Nečtěte to! Jste-li slabší povahy se sklonem k nespavosti, nečtěte to! Budete se bát! Protože... co kdyby se to stalo i vám? Co když se právě vám narodí dítě s dvaapadesáti chromozomy (a to už je vážně moc, když nám běžně stačí šestačtyřicet), dítě, které mluví od narození, ale raději se dorozumívá jinak... A které změní i své rodiče.Darwinovo rádio je kniha plná napětí, strachu, a hlavně příběhu, který se opakuje pokaždé, když náš mnohem chytřejší genom rozhodne, že nastal čas na inovaci lidské rasy.
ÚRYVOK :
Požadavkům odpovídala pouze ona: Kaye Langová, třicet čtyři let, společnice svého manžela Saula Mad-sena ve firmě EcoBacter Research. Počátkem devadesátých let studovala soudní lékařství na Státní univerzitě v New Yorku a měla zájem především o kriminalistické vyšetřovací metody. Po roce sice změnila názor a přešla na mikrobiologii, speciálně genetické inženýrství, ale momentálně byla jediný cizinec v Gruzii s trochou praxe v oboru, který OSN potřebovalo. Lado ji vezl tou nej krásnější krajinou, jakou kdy spatřila. Míjeli terasovitá pole ve stínu centrálního Kavkazu, malá kamenná stavení, kamenné sýpky a kostelíky, městečka s domy ze dřeva a kamene, přívětivé domy s krásně vyřezávanými verandami, které se otevíraly do úzkých uliček dlážděných cihlami nebo kočičími hlavami nebo do uliček s ušlapanou hlínou, města roztroušená na zmačkaném plášti luk a pastvin s ovcemi nebo kozami a hustých lesů.
Požadavkům odpovídala pouze ona: Kaye Langová, třicet čtyři let, společnice svého manžela Saula Mad-sena ve firmě EcoBacter Research. Počátkem devadesátých let studovala soudní lékařství na Státní univerzitě v New Yorku a měla zájem především o kriminalistické vyšetřovací metody. Po roce sice změnila názor a přešla na mikrobiologii, speciálně genetické inženýrství, ale momentálně byla jediný cizinec v Gruzii s trochou praxe v oboru, který OSN potřebovalo. Lado ji vezl tou nej krásnější krajinou, jakou kdy spatřila. Míjeli terasovitá pole ve stínu centrálního Kavkazu, malá kamenná stavení, kamenné sýpky a kostelíky, městečka s domy ze dřeva a kamene, přívětivé domy s krásně vyřezávanými verandami, které se otevíraly do úzkých uliček dlážděných cihlami nebo kočičími hlavami nebo do uliček s ušlapanou hlínou, města roztroušená na zmačkaném plášti luk a pastvin s ovcemi nebo kozami a hustých lesů.